Russiagate po evropsku (aneb proč Fiala posílá zvací dopis z Bruselu do Bruselu)
Česko: dva týdny špionážních spekulací a ticho po pěšině. Pak Německo: dva týdny propíralo jména politiků, kteří... možná nejspíš snad... vzali peníze od Rusů. Teď se "Voice of Europe" točí v Belgii.
Před dvěma týdny toho byl plný DeníkN i Der Spiegel: přes Česko do kapes evropských politiků plynuly tučné úplaty z Ruska. Tvrzení, že jsou evropští opozičníci financováni Ruskem, se opírají o informace Bezpečnostní informační služby. Mluvčí “čučkařů” (jak si pracovníci BIS mezi sebou sami říkají) ale popřel jména a interpretaci, kterou hojně šíří česká, německá a postupně i další média.
Bezpečnostní služba odhalila ruskou vlivovou síť kolem serveru Voice of Europe, která měla finančně stimulovat proruské smýšlení mezi evropskými politiky. Jak ale navenek vycházejí další podrobnosti, vypadá to spíš na velkou blamáž - evropskou verzi Russiagate, kdy se obvinění, že Rusko zákeřným způsobem ovlivnilo americké prezidentské volby a podpořilo zvolení Donalda Trumpa, ukázala jako naprosto lichá.
Česko má s Bílým domem v oblasti bezpečnosti nadstandardně vřelé vztahy. Ředitelé všech tří českých bezpečnostních služeb zavítali tento týden do Washingtonu, kam doprovázeli premiéra Petra Fialu na jeho jednání s Joe Bidenem. Šéf BIS Michal Koudelka je nositelem vyznamenání CIA a osobním přítelem šéfa FBI Christophera Wrye. Generál Koudelka v posledním rozhovoru navázal na výroky svého mluvčího a spekulacím vzal vítr z plachet: „Já nemohu potvrdit vůbec nic. Jen to, co je ve vyjádření, které je součástí usnesení vlády. Tam jsou jen dvě jména: Medvedčuk a Marčevskij. A subjekt Voice of Europe. Víc nebudu potvrzovat, ani sdělovat.“
Politická panika
S blížícími se volbami do Evropského parlamentu němečtí politici panikaří. Vláda sociálního demokrata Olafa Scholze je velmi nepopulární. Hlavní opoziční strana, konzervativní CDU/CSU, ze které pochází předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, by se tak mohla těšit na snadné vítězství ve volbách. Nebýt nezadržitelného vzestupu Alternative für Deutschland (AfD).
AfD ukrajuje CDU/CSU voliče zprava. Politici CDU/CSU si nechtějí přiznat, že problémem je ztráta politické tváře. Zatímco do voleb jdou jako konzervativně liberální síla, v praxi prosazují tuhou regulaci trhu a zužování svobod. Symbolem CSU/CDU je Ursula von der Leyen, nyní v hledáčku evropské protikorupční prokuratury EPPO za podezřelou komunikaci s Pfizerem, která skončila předraženým nákupem nesmyslného množství vakcín.
Stejné problémy se zachováním politické orientace, jaké mají němečtí křesťanští demokraté, mají také čeští občanští demokraté, kteří vládnou v polepené ad hoc koalici s programově neslučitelnými Piráty a teď podobně progresivistickým STANem. Také současná německá vláda je strakatá a nelepí ideově dohromady. Zelení nutí kancléře Scholze vypínat jaderné elektrárny uprostřed energetické krize.
Právě tento zmatek v politických barvách a zklamaní voliči jsou velkou příležitostí pro politiky z okraje. AfD tak ve všech předvolebních průzkumech vytrvale posiluje.
AfD chce zastavit vojenskou podporu Ukrajině. Strana kritizuje Zelenského vládu a upozorňuje na nenapravitelně vysokou míru korupce v bojující zemi. AfD není protiamerická, ale její členové mají rádi Donalda Trumpa, nikoli Joe Bidena.
Do tohoto obrazu by skvěle zapadla síť ruských kurýrů, kteří by ideově spřízněné AfD nosili kufry peněz. Německým konzervativcům v nouzi podala pomocnou ruku vláda sousedního Česka.
Česko je ideální líheň pro evropskou Russiagate. U moci je koaliční vláda Petra Fialy, který těžko obhájí svůj post na domácí scéně, ale zato je ideálním kandidátem na významnou funkci v evropských strukturách. K tomu bude potřebovat silného spojence, jako je německá CDU/CSU. Na Pražském hradě dosedl jako prezident bývalý generál NATO Petr Pavel. Ten je vyškolený špion československé vojenské rozvědky, která přímo podléhala sovětské KGB. A do třetice generál Michal Koudelka, šéf Bezpečnostní informační služby (BIS), který byl v roce 2019 v sídle CIA v tichosti vyznamenán cenou George Teneta.
Čeští zpravodajci posílají jako na zavolanou do Berlína jména politiků AfD, která jsou spojována s ruskou vlivou sítí. A nejen jména. Média zmiňují také nahrávky. Později se dozvídáme, že nahrávky pořád nedošly. Berlín prý dostal jen výtah ze zprávy BIS nebo nějaký přepis, zjistila německá média.
Špióni dávno došli
Mainstreamová média (zejména ta veřejné služby) jsou nepřetržitě na lovu ruských špionů. Je tu velká poptávka ze strany politického establishmentu. Špioni, kteří jsou údajně všude, ale nejsou nikde k nalezení.
Autor tohoto článku byl v lednu 2024 na stopě Rusovi, který léta podnikal v Česku a přesto tu skoro žádné stopy nezanechal. Podařilo se mu proniknout do evropských telekomunikací pomocí zastaralého telefonního protokolu. Tento muž byl v Česku naposledy ke spatření před dvěma lety. Taková je realita v terénu.
V říjnu 2023 Vojtěch Berger informuje o malém, podezřelém serveru Hlas Evropy/ Voice of Europe, který poskytl prostor hlasům radikálně kritickým k současnému kurzu evropské politiky, mimo jiné k ukrajinském konfliktu. Tento server má netransparentní financování z východu. Česká vláda o šest měsíců později umístila Voice of Europe a dvě s ním spojená jména na sankční seznam.
Zprávy se chytla německá média. Německý zájem o příběh je také pro česká média hlavním důvodem, proč se Hlasem Evropy vůbec zabývat. V Česku je příliš zřejmé, že toto vlivové médium bylo prakticky bez vlivu. Vojtěch Berger byl rád, že se o jeho práci zajímáme. Když jsme se ale zeptali, zda spolupracoval s rozvědkou (nebo alespoň věděl o zájmu zpravodajců o Voice of Europe), otázku nechal bez odpovědi a přestal komunikovat.
Zadokumentovaný, ale nejmenovaný
Na jednání české vlády, kde se probírala zpráva Bezpečnostní informační služby (české obdoby americké DIA) údajně zaznělo jméno německého europoslance Petra Bystroně. Ten se narodil v Česku a svou vlast pravidelně navštěvuje. Deník N od členů vlády, kteří na uzavřeném jednání byli, zjistil, že šéf služby řekl, že Bystroně “mají zadokumentovaného”.
Německý týdeník Der Spiegel poté ze čtyř zdrojů zjistil, že jméno europoslance česká strana poslala té německé. Výraz “máme zadokumentovaného” je ale velmi neurčitý. Členové vlády si to pro Deník N interpretovali tak, že BIS má nahrávku Bystroně. Ovšem nikdo nic neviděl, ani neslyšel. Ostatně nikdo ani neví, jestli to “zadokumentováno” mělo být video nebo audio. Podle posledních rešerží německých médii to má být audio, které z české strany do Německa zatím nedorazilo.
Deník N ve spolupráci s Der Spiegel z toho udělal hotovou věc, že Bystroň vzal ruské peníze od agenta ruského vlivové struktury. Der Spiegel vedl téměř totožnou ofenzivu proti Petru Bystroňovi před 5 lety před evropskými volbami.
Petr Bystroň zprávy Spiegelu a DeníkuN popřel slovy, že nevzal nic od žádného Rusa. Šéf bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny a člen ODS Pavel Žáček na to hned zareagoval, že neví, jaké národnosti byl zprostředkovatel.
Ptali jsme se proto Pavla Žáčka i Petra Bystroně. Poslanec Žáček na naše dotazy neodpověděl vůbec. Petr Bystroň popřel, že by dostával jakékoliv platby na území České republiky nebo že by měl příjmy z médií, za vystoupení apod. Co se týče nahrávek, Petr Bystroň nám řekl: “To je fajn. Tak ať je zveřejní.” Už dříve požádal média, aby předložila důkazy. Média ale nemají nic k dispozici. Nahrávku (pokud vůbec existuje) má BIS. A to znamená, že jsou média nahraná.
Až milion eur, ale komu?
Pavel Žáček, poslanec ODS a šéf bezpečnostního výboru českého parlamentu, řekl německému fact-checkingovému portálu Correctiv, že přes česko a Polsko se k evropským politikům měl dostat “až milion eur”. Poněkud komicky poslanec Žáček vychvaloval zprávu BIS jako pečlivě zpracovanou, ačkoli ji sám neviděl. Pavel Žáček má o zpravodajcích obecně vysoké mínění. Svá obvinění podle něj zakládají na důvěryhodných zdrojích. Bez jejich důkazů by podle něj k žádnému vyhoštění a sankcím nedošlo.
Poslanec Žáček se do zamotané špionážní historie zamotal úplně. Vyhoštění se netýká evropských politiků, nýbrž jednoho Ukrajince s proruskými postoji a jednoho Rusa. Pavla Žáčka jsme se doptávali, proč česká vláda předala Berlínu jména německých politiků. Na naše otázky neodpověděl.
Tiskový mluvčí BIS Ladislav Šticha uvedl věc na pravou míru: žádná jména, kromě vyhoštěných osob nikdo oficiálně nevyslovil. Zazněla pouze jména dvou osob, která přibyla na sankční seznam. A dodal, že třísetstránková zpráva nebyla nikdy určena k veřejné diskusi, jejím jediným adresátem byla česká vláda a příslušné složky státu.
Mluvčí ministerstva zahraničních věcí nám řekl, že „důvodem sankcí byla účast na vlivové operaci, jejíž cílem je narušovat územní celistvost, suverenitu a svobodu Ukrajiny. Vzhledem k tomu, že tato činnost je postižitelná podle sankčního zákona, rozhodla vláda o zápisu na sankční seznam."
Co tedy ostatní jména? Může se docela dobře jednat pouze o skutečnost, že tito politici poskytli Voice of Europe interview. Slovenský politik Erik Kaliňák, předseda strany SMER, nám popsal, jak ho oslovil Voice of Europe:
“17. března na Československém diplomatickém večeru v Bratislavě jsem byl osloven novinářem maďarské národnosti, který mi sdělil, že studoval vysokou školu v USA. Vzhledem k tomu, že přede mnou mluvil s dalšími sedmi politiky, získal jsem pocit, že jde o seriózního novináře, a poskytl jsem mu rozhovor na téma blížících se EU voleb a ochlazení česko-slovenských vztahů. Novinář měl přívětivý přístup. Následně mi poslal e-mail s odkazem na video na YouTube. Toto video mělo za čtrnáct dní 51 shlédnutí a 1 komentář. Nemyslím si, že toto by mohlo zvrátit politické směřování EU... Za rozhovor jsem samozřejmě zaplaceno nedostal, přesto se v českých i slovenských médiích objevila tato spekulace a byl jsem zavalen dotazy novinářů, kolik jsem dostal zaplaceno.”
Berou zpátečku
Zprávy v médiích jsou nápadně nekompletní. Jednou se zmiňují jména. Jindy částky nebo ruské vlivové struktury. Nikde ale nenajdeme jednoduché sdělení “osoba n převzala částku y od struktury x”.
Česká média celý příběh rychle zpochybnila. Nevylepšila se tím ani pověst našich čučkarů. Proti hysterii vystoupil europoslanec Jan Zahradil: "Velmi bych se přimlouval za to, abychom přestali s hysterickou rétorikou, kdy si sami sobě namlouváme, že my jsme ti jediní praví demokraté a opozice a kdokoliv, kdo má jiné názory, je nositel antizápadních narativů a Putinův agent, který nás chce prodat Rusku. Není to pravda, je to nezodpovědné, hluboce se štěpí společnost, ničí to pocit jakékoliv soudržnosti a já vás ujišťuji, že se nám to vrátí ne v dobré podobě."
Zatímco v Česku zavládla do čtrnácti dnů skepse, v Německu prožívala špionážní story konjunkturu. Po dvou týdnech hysterie ale německá média pomalu couvají z tvrzení, že politici AfD brali peníze od Rusů a tvrdí, že je to v podstatě jedno, když přece dělají to, co Rusové chtějí.
Ursula von der Leyenová, která se snaží obhájit svůj post v čele Evropy na dalších pět let, promluvila stejně demagogicky: “Hlásali tu Putinovu propagandu,” řekla von der Leyenová v pátek večer na shromáždění Křesťanskodemokratické unie (CDU) v dolnosaském Hildesheimu. "Ať už za to vzali úplatky, nebo ne."
Vůbec není lhostejné, jestli europoslanci brali, nebo nebrali peníze od Rusů. O tom měla celá tahle evropská aféra ve stylu Russiagate být. Právem bychom pohlíželi s despektem na názory poslanců, které platí ruský agresor. Pokud ne, jsou to názory řádně zvolených zástupců lidu a je třeba je plně respektovat. Von der Leyenová na na naše otázky neodpověděla.
BISka nejprve ústy mluvčího a teď i svého ředitele Česko uklidnila: čeští politici v tom nejsou. Nikdo nemá zájem, aby se v tom u nás někdo dál šťoural. Voice of Europe je vývozní artikl (který se vyváží s podpisem Petra Fialy, kandidáta do evropských struktur).
Dopis z Bruselu do Bruselu
Nyní se kauza rozhořela v Belgii. Belgický premiér Alexander De Croo navrhuje předat věc protikorupčním orgánům evropské unie: EuroJust, veřejnému žalobci EPPO (který nyní šetří PfizerGate von der Leyenové) a OLAF. Případně rozšířit jejich pravomoci, pokud by k tomu nestačily. “Musíme zůstat bdělí,” dodal.
Téma hotovosti se v celé kauze objevuje nápadně často. Ursula von der Leyen a také předseda bezpečnostního výboru Českého parlamentu Pavel Žáček hovoří o úplatcích a nelegálním výskytu peněz na území členských států. Vyzývají tak ke kriminalizaci transakcí, které dosud kriminální nejsou, a dalšímu utužení regulací; zejména omezení transportu hotovosti. Snaží se tak v očích veřejnosti obhájit 19. března tohoto roku schválený zákaz anonymních kryptoplateb a další omezení plateb v hotovosti, který by měl začít platit do tří let, což ohrozí financování nezávislých médií, disidentů i whistleblowerů.
Česká špionážní aféra Voice of Europe zatím funguje jako dva týdny kampaňového střeliva před evropskými volbami. Dva týdny na každou zemi.
Programem belgické vlády Alexandera De Croo je, aby se k vládě nedostala krajní pravice. Premiér mluvil v belgickém parlamentu o politicích, kteří přijali peníze od ruských agentů. Opět beze jmen. Společně s Petrem Fialou adresoval belgický premiér dopis evropským špičkám, aby zasáhli sankcemi proti ruskému vměšování do evropských voleb. Takový dopis z Bruselu do Bruselu přišel jako na zavolanou. Trochu v tradici zvacích dopisů.
Zároveň s tímto článkem vznikal text pro Public Michaella Schellenbergera.
 | A guest post by
|